Doprava ZDARMA k nákupu od 1000 Kč!

Na kávě s ... Adamem Pejsarem z Cafedu

Když se řekne Cafedu, většina studentů hned ví, o čem je řeč. Ohromný prosklený prostor nad pražským Národním Muzeem je nepřehlédnutelný a láká kolemjdoucí nejen širokou nabídkou nápojů a dobrot, ale především svou unikátní a inspirativní studijní částí.

Za tímto místem stojí dva sourozenci, Adam a Iva, kteří po vlastních zkušenostech z vysokých škol chtěli vytvořit dokonalé zázemí určené ke vzdělání i k odpočinku u šálku kávy. O tom, jaká byla cesta od nápadu k realizaci, jak studovna funguje nebo co netradičního zavedli v době prvního lockdownu jsme si povídali s jednatelem společnosti, Adamem Pejsarem.

 

Kdy a jak vznikl nápad na Cafedu?

Cafedu provozuji se svou sestrou, která s tímto nápadem přišla v roce 2013. V Praze jednoduše chyběla nějaká studovna či prostor, kde by se dalo studovat nonstop, vyjma těch na vysokých školách. Zároveň jsme chtěli, aby se studenti mohli trochu odměnit a přijít i na jiné myšlenky, takže záměr byl propojit to s kavárnou či bistrem.

A jak probíhala realizace?

Z počátku jsme moc netušili, jak to bude vypadat. Sestra mě požádala v roce 2014, jestli bych ji s tím nepomohl, až jsme to nakonec v tom samém roce otevřeli. Byli jsme velcí amatéři, moc jsme netušili, jak to půjde, ale v té době zde nebylo tolik „fancy“ kaváren s výběrovkou, hodně jich tehdy teprve začínalo. Otevřeli jsme prostor a studovnu, ale kavárnu jsme budovali postupně. Měli jsme však veliký štěstí na zaměstnance, kteří nám výrazně pomohli. Díky nim jsme přišli na výběrovou kávu. Ukázali nám směr, který se nám líbil, a pokračovali jsme v něm. Z těch tehdejších lidí nám zůstal už jen Kuba a Sára.

Kam jste se jako studenti chodili učit vy?

No právě... Teda já tomu moc nedával, učil jsem se hlavně doma. Ségra ale jezdila do NTK. My bydleli na Jižním městě, takže to pro ni byla cesta přes celou Prahu. Jedna věc je se tam dopravit přes den, ale v noci se dostat z Dejvic na ‚Jižák‘ trvá skoro hodinu a půl a není to nejbezpečnější. Takže i to byl ten popud hledat místo v centru, aby to bylo pro všechny zhruba stejně daleko.

Jak to u vás funguje s kavárnou a se studijním prostorem?

Zkratka Cafedu je složené ze slov Cafe a Edu (Education = Vzdělání). Kavárna je volně přístupná, může si tam přijít sednout kdokoli. Pouze je bez obsluhy a objednává se na baru. Je to z toho důvodu, že nechceme lidi rušit. Přece jen tam mnoho lidí chodí studovat nebo na schůzky.

Studovna je přístupná po registraci, kterou si také může udělat kdokoli, jen studenti mají zvýhodněné ceny. ‚Nestudenti‘ sice ne, ale pořád ta cena vyjde zhruba pětkrát levněji než nějaké coworkingové centrum. Udělali jsme to místo hodně praktické, jídlo a pití si mohou koupit u nás. Za normálního stavu je otevřeno 24/7.

 

Čemu ses věnoval předtím?

Já jsem studoval VŠE a pracoval v baru. Zároveň jsem to i trochu provozoval, bavilo mě to a jako brigáda při škole fajn. Teď si to trochu vyčítám, dali se samozřejmě dělat jiný věcí než být po nocích v baru, ale zkušenost dobrá. Zároveň jsem tam pochytil i nějakou zkušenost z gastra.

Jak jste se dostali k prostoru nad Národním Muzeem?

Místo jsme hledali hodně dlouho, ale u toho jsem ještě já osobně nebyl. Hledala a našla ho ségra, trvalo ji to snad rok a půl. Navíc to bylo poměrně se štěstím, ten prostor nám byl svěřen, i když jsme byli mladí začínající podnikatelé.

Cafedu by ale nevzniklo, kdyby nám v té době nepomohl projekt Karla Janečka. Tehdy podporoval mladé zajímavé nápady, ségra ho během studia doktorátu několikrát oslovila, až jsme se dohodli na půjčce, kterou postupně splácíme. Za tu dobu jsme se taky rozrostli, prakticky zdvojnásobili, na což jsme si museli vzít ještě jeden úvěr. Teď kavárna se studovnou tvoří zhruba 500 m2. Normálně je to skvělý prostor na úžasným místě, v téhle době je to bohužel smutnější.  

Nově jste na svém webu uvedli 3D prohlídku vašich prostor (odkaz ZDE). Jak vás to napadlo? Napomohla tomu také současná situace, aby se lidé mohli podívat „dovnitř“ i v rámci omezení?

Vlastně ne, byl to nápad mého kamaráda, který má svoji realitní kancelář a tuhle technologii začali dělat nově. Chtěli si to na našem prostoru vyzkoušet a zároveň nás chtěl kamarád alespoň touhle formou podpořit v covidové době. Takže šlo vlastně o náhodu, nás by to nenapadlo, ale moc se nám to líbí.

Jako jedna z mále kaváren jste při jarním lockdownu nabízeli kávu zdarma i řidičům tramvají, které staví přímo pod dveřmi vaší kavárny. Jaké na to byly ohlasy?

Ani nevím, jak přesně to vzniklo. Tehdy v březnu to bylo hodně nové, všechno bylo zavřené a lidi se báli. Fungovalo jen pár obchodů s potravinami a MHD. Přišlo nám, že to mají řidiči MHD náročnější, a mohou se snáze nakazit, protože jsou v práci pořád. Tak nás napadlo dávat kávu zdarma nejen záchranářům a zdravotníkům, ale právě i řidičům tramvají, kteří staví přímo u naší kavárny. A byla to celkem sranda. Jednoduše nám třeba pán zavolal, že jede tramvají č. 13 z ‚IPáku‘, bude u nás ve 13:08 a dal by si americano s mlékem. A měl to.

Pak jsme psali Pražskému dopravnímu podniku, když jsme tuto akci ukončovali, společně s daty, kolik jsme vydali káv, a děkoval jsem jim. Byl o to tehdy zájem.

Je něco, co shledáváš na této zvláštní době pozitivního?

Zjistili jsme, že dokážeme daleko efektivněji rozvrhnout směny a dělat víc práce v míň lidech. Dále rozhovory se zákazníky jsou super, na to předtím nikdy nebyl čas. V našem velkém prostoru to normálně příliš nejde a je moc příjemné ty lidi víc poznat.

Taky jsme měli víc prostoru najít nějaké nové dodavatele, obměnit trochu nabídku, dokončit webovky nebo vytvořit merch, který bude brzy hotový.

Co podle vás musí mít v první řadě opravdu dobrý barista?

Ten toho musí mít hodně, ale shrnout pár slovy… Určitě organizaci, poskládat úkony, své pohyby. Musí mít rád kávu, nemůže to podle mě dělat člověk, kterému je jedno, jak ta káva chutná, nebo který dokonce kávu vůbec nepije. Bavíme se přeci o výběrovce.:)  A pak samozřejmě komunikace. Já, když jsem dělal za barem, jsem se nejdřív styděl komunikovat, ale pak jsem si našel tu cestičku, jak a co si můžu dovolit.

Příjemné vystupování baristy taky hodně znamená. Může udělat labuť se třema křídlama, ale když to položí na stůl s kyselým obličejem, tak to zákazník tolik neocení jako vstřícný přístup.

Takže shrnuto – organizace, láska ke kávě a komunikace. To jsou podle mě tři hlavní věci.

 Head barista Kuba

 

Cafedu

Škrétova 490/12, Praha 2 - Nové Město 120 00

W: http://www.cafedu.cz

IG: @cafedu_prague

Fb: Cafedu

Zdroj fotografií: archiv Cafedu