O kávě a jejím původu
V dnešní době existuje mnoho způsobů, jak se mohou zelená zrna dostat z kávových plantáží do malé pražírny ve střední Evropě. Jednou z nejčastějších variant je doprava kávy do velkých přístavů, kde je poté vydražena. My jsme ale dali přednost mnohem osobitějšímu způsobu nákupu, který nejen zajišťuje stabilní kvalitu námi upražené kávy, ale také máme jistotu v tom, že víme, že jsou farmáři řádně odměněni za svoji tvrdou práci. Zrna totiž nakupujeme od konkrétních pěstitelů, a tím zajišťujeme, že získají až 5x více peněz než-li v případě, že by je prodávali například s certifikací Fair Trade. Jsme v kontaktu s farmáři z celého světa a díky tomu si ve Vašem šálku můžete vychutnat výběrovou kávu z Afriky, Jižní a střední Ameriky nebo třeba Indonésie.
Vždy víme z jaké farmy a z kterého lotu byla káva, kterou máme pěstována a sklízena. Vzhledem k tomu, že jsme malá pražírna a nepražíme lodní kontejnery kávy, využíváme k přepravě zelené kávy ještě jeden článek a to jsou nákupčí výběrové kávy. Takové firmy pro nás zajistí, že námi vybraná káva (většinou v množství jedné až několika palet). Je bezpečně uložena do lodního kontejneru (spolu s kávou pro další malé pražírny), kontejner je převážen na správném místě na lodi a zařídí vyclení do Evropské unie. Poté si kávu z kontejneru můžeme vyzvednout a dovézt ji do Prahy.
I ve světě výběrové kávy se postupně mění způsob jejího nákupu. V roce 2015 jsme například vydražili v internetové aukci Brazílii Baru. V lednu 2016 jsme byli v Etiopii v oblasti Harar se podívat jak by šla navázat přímější spolupráce. V červnu 2015 jsme se setkali s Peraltovými, od kterých jsme měli skvělou Nicaraguu a cascaru. Spolupracujeme dlouhodobě s farmami v Ekvádoru, kam náš pražič Lukáš jezdí a spolupracuje na pokusech při zpracování kávy, které vykupujeme, aby farmář měl jistotu, že se mu časová investice vrátí. Osobně jsme byli také V Guatemale a Hondurasu a naše další kroky snad poputují do Kolumbie.
Farmář Arnaud Causse na své kávové farmě Las Tolas v Ekvádoru, jeho sklizeň nabízíme již potřetí.
Kávový byznys
Káva je celkově druhou nejvíce obchodovanou komoditou na světě. Může to znít sebevíce pozitivně a také to ve Vás může vyvolat pocity toho, že pěstování kávy je vlastně dobrý byznys. Bohužel je realita pro většinu farmářů na světě mnohem drsnější. Na plantážích pracují ve velmi náročných podmínkách a nebývá zde výjimkou ani využití dětské práce. Káva z takových farem se následně prodává na velkých burzách a je skupována velkými společnostmi, které ji dodávají do supermarketů nebo z ní vyrábějí instantní kávové nápoje. Vedle špatných podmínek farmářů jde samozřejmě i o kvalitu kávy. Takováto káva bývá hořká, zemitá, má příliš mnoho kofeinu a kvůli strojovému zpracování často obsahuje zkažená či jinak nevyhovující zrnka, která zničí chuť celé várky. Káva taktéž ztrácí většinu své hodnoty už nedlouho po namletí, prodej mleté kávy ve velkých baleních je tudíž často provázeno nízkou kvalitou. Rozhodně v ní nenaleznete příjemné sladké a ovocité tóny, jako u poctivých káv z lokálních pražíren, kde je na veškeré kroky jejího zpracování kladen velký důraz.
Práce na farmách bývá nezřídka velmi náročná. Proto je jednou z našich zásad spravedlivé odměňování farmářů za jejich práci.
V průběhu 80. let 20. století se lidé začali zajímat, co to vlastně pijí a odkud káva pochází. Některé velké koncerny zpracovávající kávu začaly dbát na životní podmínky pěstitelů a k tomu vytvořily i systém nejrůznějších certifikací, jako je například Fair Trade, Direct Trade, Specialty Coffee, Rainforest Alliance, Organic a další. Smutným faktem ale je, že i u káv nakupovaných s cerifikátem Fair Trade, je výkupní cena kávy a konečný zisk pro farmáře jen o několik dolarů vyšší než u kávy prodávané na běžné burze.
Naši farmáři z Indonésie, Preanger terroir
O kávovníku a jeho původu
Kávovník arabský (Coffea Arabica) byl objeven v Etiopii, a jako každý správný přelomový objev, je i tento opředen legendou. Ta vypráví o pasáčkovi koz jménem Kaldi, který si jednoho dne všiml, že některé z jeho koz mají mnoho energie a nechce se jim spát. Brzy přišel na důvod – pásly se na rostlině kávovníku. Nahlásil objev opatovi tamního kláštera, který z něj připravil první kávový nápoj. Zajisté jej považoval za nápoj blízký Bohu, neboť konečně vydržel být celou večerní modlitbu vzhůru. Z kláštera se již znalost povzbuzujících účinků kávy šířila do širokého okolí.
Skutečně se věnovat kávě začali až Arabové. V 15. století bychom znalce kávy našli totiž jen v částech tehdejší Arábie. Znalosti o kávě se ale šířily dále, a tak si už 16. století mohli kávu vychutnávat i obyvatelé celém Blízkém východě. V 17. století si káva našla svoji cestu i do Evropy. Arabové tehdy ale stále byli jedinými pěstiteli a jejich monopol zrušilo až to, že několik semínek získali Holanďané. Kávovník se díky nim poté dostal až na Jávu, kde se mu dodnes výborně daří. Dalším historickým milníkem v pěstování kávy je dar několika kávových zrnek Ludvíku XIV., králi Francie. Z rostliny zasazené v Královské botanické zahradě v Paříži pochází plody, jež doputovaly až na Martinik, a odtud se rozšířily po celém Karibiku, Jižní a Střední Americe. Obchod kávou rychle rostl a od konce 18. století patří k jedněm z největších na světě.